Hned ze začátku ledna jsem měl změnu, a to že Lizz se Charlotte měli školní prázdniny, a tak díky menšímu počtu aut na naší rodinu společně s tím že můj host-taťka Joe, který mě normálně vozí byl na pracovních tripech, jsem musel skoro celý měsíc jezdit 2x denně cca 1.5 hodiny do a ze školy autobusem.
Hned ale 4. Ledna jsem měl opět další skvělou akci, a to tentokrát zápas NHL, Minnesota Wild – Tampa Bay Lightning (můj nejoblíbenější tým), na který mě odvezli lidé z rotary.
Celý zápas jsem si neskutečně moc užij, a to ať už proto, že jsem zase mohl vidět hokej, a dokonce nejlepší zápas který jsem si přál, ale také jsem viděl Tampu Bay dokráčet k vítěztví v poměru 4:1.
Také se mi na zápase povedlo potkat člověka, který byl na dovolené v Karlových Varech, a poté i uděla takovouto fotku s českou vlajkou 🇨🇿.
Dále poté co má host-mamka dostala kuchařku od mojí rodiny na Vánoce, se 17. Ledna pokusila udělat svíčkovou. Nutno říct že se doopravdy snažila, a i když to zas tak moc chuťově svíčkovou nepřipomínalo, tak jako jídlo mi to připadalo vážně docela dobré a i ostatním to chutnalo.
Dále se mi vyskytla příležitost, která není vůbec častá a jsem za ní neskutečně rád.
Mám totiž sestru Natálii, která byla v roce 2018 exchange student v Garrettsville, Ohio, USA a až do dnes se se svojí rodinou baví, a tak po úžasné nabídce, shánění potvrzení od celého Rotary v USA, a dohodě s mojí rodinou a rodinou mojí sestry jsem mohl letět a navštívit rodinu, Crawfordovi, kterou měla ona.
Letěl jsem z Mineapolis do Chicaga, kde jsem tedy Johna a Amy potkal, a poté jsme spolu letěly do Clevelandu a začali můj týdení poznávací výlet.
Za celou tu dobu co jsem strávil v Ohio jsem toho zažil neskutečně moc, a to ať už třeba další hokejový zápas – tentokrát AHL, ve kterém Cleveland Monsters i s hrajícím Stanislavem Svozilem se nedokázali vyrovnat Hartford Wolf Pack, a tak Hartford vyhrál 4:2, ale také americkou ponorku z Druhé světové války, síni slávy Rock ‘n’ rollu, poznat jak se vyrábí javorový syrup, či mít prohlídku školy kam Natálka (moje sestra) chodila. Všechno jsem si doopravdy strašně moc užil a byl jsem moc šťastný že jsem něco takového vůbec mohl zažít.
A ještě bych chtěl dodat, co mi přišlo i docela úsměvné, že úplně všichni tady Natálku i po letech znali, a byli rádi že se má i po návratu dobře.
Leave a comment